V ČR bola v médiach kauza riaditeľky Karlovarskej nemocnice. Odvolali ju, lebo viacerým zamestancom tejto nemocnice sa nepáčilo, ako ju riadila. Bývalá riaditeľka uverejnila dovod, prečo k tomu došlo a verejne upozornila, aký bol najvyšší plat lekára v tejto nemocnici:
Ide o tento článok
Citujem z článku:
Upozornila na praktiky lékařů, a proto musela skončit? Nebo s doktory neumí mluvit? Každopádně ředitelka Karlovarské krajské nemocnice Nela Kvačková (36) včera dostala padáka.
Ve funkci končí po čtyřech měsících, nemocnice bude mít za poslední rok již třetího šéfa. „Ředitelce Kvačkové se nepodařilo najít společnou řeč se zaměstnanci nemocnice,“ zdůvodnila rozhodnutí radních hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová (52, ANO). »Odejita« byla ještě před uplynutím doby, kdy měla předložit koncepci, jakým směrem se špitál bude ubírat, a než proběhl audit po předchozím vedení.
Co se stalo? Kvačková měla rozepře s lékařskými kapacitami. Vadilo jí, že mají soukromé praxe. „V době, kdy je nemocnice dlouhodobě ztrátová a provoz je dotován krajem, řada lékařů často posílala pacienty, kteří vyžadovali pojišťovnami štědře proplácenou péči, do svých soukromých ambulancí a v nemocnici prováděli jen pro ně nelukrativní péči,“ tvrdila Kvačková s tím, že se stávalo, že se nemocniční ambulance zavírala ve prospěch té soukromé. Lékaři se začali bouřit, podávat hromadné výpovědi, přidávaly se i sestry, a tak kraj začal jednat.
Radní našli okamžitou náhradu. Nemocnici povede Jiří Štefan ze soukromé společnosti Penta Hospitals. Ten privátní praxe lékařů jako problém nevidí. „Je to zcela legitimní, najděte mi nemocnici, kde to tak není,“ řekl.
Zveřejnila měsíční platy lékařů
Kvačková byla kritizovaná i kvůli tomu, že své kroky komunikovala a vysvětlovala na sociálních sítích. Tam zveřejnila i žebříček hrubých mezd lékařů bez uvedení jmen. Na jeho prvním místě je plat 461 000 Kč měsíčně. Podle ní bylo nutné prověřit situaci v odměňování. „Ta není dlouhodobě udržitelná. Šířily se nepravdivé informace o snižování mezd všem zaměstnancům. Důrazně to odmítám. Naopak. Mým cílem je obecně navýšit mzdy a odměny všem, kdo si to za svou skvělou práci zaslouží, zejména v akutní a lůžkové péči,“ řekla ještě před odvoláním.
Nákupy za miliardy bez výběrového řízení?
Exředitelka upozorňovala na nákupy zdravotnického materiálu bez výběrového řízení. Podle ní bylo ze zakázek za 362 milionů soutěžen jen materiál za šest milionů a léky za 700 milionů nebyly soutěženy vůbec. To samé prý tzv. kardiomateriál za čtvrt miliardy. „Šetření těchto nákupů je součástí probíhajícího auditu. Výsledky budou do 31. srpna,“ řekl náměstek hejtmanky pro zdravotnictví Petr Kubis.
Koniec citácie z článku.
Takže na jednej strane sa lekári sťažujú, že sú preťažení, že málo zarábajú a na druhej strane majú popri práci v nemocnici i súkromnú prax a lukratívne výkony presúvajú do svojich súkromných ambulancii? A za týchto okolností majú byť peniaze v českom zdravotníctve? Veď to vyzerá, že lekárom bude stále málo….
Len kde na to vziať peniaze?
Túto riaditeľku predtým v Nymburskej nemocnici chválili a keď sa nezhodla s vedením mesta, tak sa za ňu postavili zamestnanci.
Dokonca v Nymburku zlepšili i stravu pre pacientov, viď tento článok:
Citujem z článku so šéfkucharom tejto nemocnice:
„Začal jsem vařit po svém, jak jsem byl zvyklý, takže jsem všechno od základu restoval. Tady se věci dělaly jinak. Když byl španělský ptáček, omáčka se dělala tak, že se napustil kotel vodou, dal se do toho prášek, zaprášilo se to paprikou a bylo,“ líčí střet s realitou šéfkuchař. Ale vydržel. Po třech měsících si ho k sobě zavolala ředitelka nemocnice Nela Kvačková. „Věděl jsem, že nemocnice má ředitelku, ale jak vypadá nebo kdo to je, ani náhodou. Byl jsem tehdy dost v šoku a říkal jsem si: Přece mě nevyhodí z nemocnice,“ popisuje Kratěna, který si myslel, že jde na kobereček kvůli rozepřím se svými kolegy.
Místo vyhazovu mu ale ředitelka řekla, že s ním půjde zkusit vařit, a na základě toho pak Kratěna dostal celý provoz kuchyně na starost. Za ty tři měsíce si zaměstnanci nemocnice všimli, že jedí jinak. A logicky už se ke starým pořádkům, kdy se podávala voda s práškem, nechtěli vrátit. „Tehdejší vedoucí personálního, dnešní náměstkyně, mi říkala, že máme šikovného kuchaře, ale že dostal mizernou výplatu a bude asi odcházet,“ vypráví dnes Kvačková. K situaci se postavila jako ke zbytku nemocnice. S novou pozicí a hlavně s výsledky přidala i peníze.
Kvačková o Kratěnovi říká, že má buldočí povahu, a to byl patrně také důvod, proč pozici vedoucího stravovacího provozu vzal a proč zůstal i potom. Ve starém složení totiž nechtěli jeho novou roli akceptovat. „Jedl jsem asi šest ibalginů denně. Ze všech těch lidí mě bolela hlava. Nejvíc z toho, že se o něco snažím a celý tým mě bojkotuje. Vymyslel jsem třeba nové jídlo. Krkovici na grilu, k tomu chipotle majonézu a brambory grenaille. Těsně před servisem mi tu majonézu schovali. Nebo se dělaly řízky, měl jsem objednaných asi 180 řízků, a oni mi dva plechy vyhodili do koše. Jenom proto, aby mi to nevyšlo. Dneska už se tomu směju, ale bylo to docela hustý,“ vypráví.
Zlepšilo se to, když si přivedl posilu. Bývalého kolegu z Ambiente, který mu dnes dělá pravou ruku. Vlastně se obměnil za čtyři roky celý tým, nikdo z toho starého nezůstal. A to ani přes vidinu většího přivýdělku. Kuchaře dnes vedoucí stravování celé nemocnice shání ve školách, spolupracují s učňovským centrem. Teď byli v městské nemocnici na praxi druháci a čas strávený v kuchyni si prý pochvalovali. Podle Kratěny je to tím, že je jinde k ničemu nepustí, zato tady normálně vaří. A v neposlední řadě pak přibývají do týmu také kuchaři, kteří vařili v klasických provozech, v restauracích či hotelech. Daří se je sem přetáhnout, protože je co nabídnout.
Část týmu chodí na osmihodinovou směnu, od pondělí do pátku. K tomu jsou tu dvě směny, které se střídají ve variantě krátký/dlouhý týden. Všichni jsou přihlášení, všechny peníze mají oficiálně přiznané a započítávají se jim na důchod, což v mnoha provozech v Česku stále neplatí. K tomu mají pět týdnů dovolené. I kuchaři se tu ale museli něco učit. „Na začátku se mi třeba stalo, že jsem se sháněla po nějakém zaměstnanci, jenže Nikolas mu řekl, ať už nechodí. Prý byl k ničemu, tak ho poslal domů,“ směje se ředitelka nemocnice.
Jindy se zas stalo, že jim v kuchyni někdo chyběl, tak si šéfkuchař přivedl známého. „Někdo vypadl, tak jsem prostě musel někoho sehnat, voláte bývalým kolegům, jestli mají čas. Oni se zeptají za kolik a buď to vezmou, nebo ne. Nebyl čas ptát se, kdo je kdo. Jenže pak tady zaměstnanci personálního úseku chodili k okénku a na výdeji stál někdo, o kom vůbec nic nevěděli,“ vypráví vedoucí stravovacího provozu.
Na vyučenou ale zdejší kuchaři můžou. Jeden z nich třeba míří na praxi do nové restaurace Radka Kašpárka 420, sám šéfkuchař navštívil loni otevřený Štangl. „Když se v podobných podnicích dozví, že tam přijde kuchař z nemocnice, nic od něj neočekávají. Když jim pak připraví svíčkovou, vůbec to nechápou a začnou se s ním normálně bavit,“ říká Kratěna.
Změna napříč nemocnicí přišla postupně. Nejdřív se nový tým zaměřoval na zaměstnaneckou stravu. Teprve pak šla i k pacientům. První byla porodnice. „Maminky jsou mladé a chtějí se stravovat moderně, proto jsme vybrali právě porodnici. Na následné péči jsme jednou dělali lososa, a i když nám přišel první děkovný dopis od pacienta za jídlo, většina se nám vrátila zpátky,“ vysvětluje Kvačková.
Nakonec v Nymburce udělali standardní a nadstandardní menu. To první je klasičtější, v tom druhém se objevují třeba právě agnolotti a la carbonara nebo kaštanové tortellini a je určené primárně pro porodnici, to ale neznamená, že si ho nemohou objednat i jiní nemocniční strávníci. Kratěna je každopádně odpovědný za všechna jídla, a tak i standardní menu má do starých pořádků daleko.
Rozdíl oproti menu z restaurace tu ale přece jen je, byť ne na první pohled ani chuť znatelný. Třeba do porodnice se sestavuje takové jídlo, aby podporovalo laktaci či zotavení po porodu. A tak například zmiňované agnolotti nemají tekutý žloutek, který se do těstovin carbonara přidává, ale je to domácí těstovina naplněná pancettou a ricottou. Podávané jídlo je s máslovou emulzí. Tu mimochodem Kratěna odkoukal v Aromi, italské restauraci na pražských Vinohradech, kam nemocniční šéfkuchař chodí na brigády. Aby nezamrzl, říká.
Jídlo jako benefit
Standardní strava se podává na novém nádobí, vozí se na jednotlivá oddělení ve varných vanách a personál ji po zaučení kuchaři servíruje na místě. Oddělení mezi sebou prý nakonec začala soutěžit, kdo jídlo naservíruje lépe. Místo tří jídel denně se vaří čtyři plus jedno nadstandardní. V porodnici je rovněž kuchyňka, kde je 24 hodin k dispozici vývar. Táhne se přes noc. Suma sumárum mají dnes v městské nemocnici na čtyři stovky receptů a pořád přibývají nové. Ten, kdo tu musí ležet třeba měsíc, nejí to samé pořád dokola.
Speciální strava se pak dělá pro pacienty s poruchou polykání nebo s dalším dietním omezením. Jde většinou o stravu mletou. I ta by ale podle Kratěny měla být důstojná. Na všechno dohlíží tým nutričních terapeutek. Vybírají se také dodavatelé. Zelinář například vozí i jedlé květy na ozdobu, změnil se zdroj masa. „Při prvním závozu jsem se s řezníkem málem popral. Vozili sem odpad,“ vysvětluje šéfkuchař.
A změna nastala i v bistru nemocnice. Dostat tam můžete třeba bagel s avokádem či různé dezerty. I ty jsou dělané na místě. Cukrářka sem přešla z místního cukrářství a výhody má stejné jako kuchaři. To znamená, že i ona jezdí po různých stážích. Jídla se tady pořád mění, aby bylo z čeho vybírat. „Chtěla jsem, aby se to obměňovalo, aby to zaměstnanci mohli vnímat jako určitý benefit, přišli do bistra a řekli si: Wow, tak co to tady dneska zase máme,“ říká k tomu Kvačková, která čas od času rovněž přispěje nápadem na nové jídlo. Nedávno se tak podával například rakouský knedlík s vanilkovou omáčkou, v seznamu receptů jsou k nalezení i švédské masové kuličky.
Koniec citácie z článku.
Takže keď táto riaditeľka dokázala zlepšiť nemocnicu v Nymburku, tak v Karlových Varoch by to nedokázala? Asi nie, lebo niektorí zdravotníci chceli, aby zostalo všetko po starom a mali moc, aby ich politici poslúchli :-(.
O platoch lekárov v ČR bol uverejnený i tento článok. Z neho vyplýva, že ich platy nie sú tak nízke, ako tvrdia.
Je to článok z januára 2025.
Citujem z článku:
Lékařům v posledních letech výrazně roste výplata. Podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí za rok 2024 dokonce procentuálně nejrychleji ze všech profesí. Redakce MF DNES proto na základě zákona o svobodném přístupu k informacím oslovila na dvě desítky nemocnic, od těch nejmenších okresních až po největší fakultní, a zjistila, na kolik si u nás mohou lékaři ve veřejném sektoru přijít.
Nejvyšší výplaty mají podle očekávání primáři a špičkoví specialisté ve fakultních nemocnicích v Praze. Na Bulovce si loni desítka nejlépe placených lékařů přišla v průměru na 344 tisíc korun měsíčně. Přes 300 tisíc hrubého si vydělají i elitní lékaři v Motole, v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) si pak nejlepší desítka zdravotníků přijde v průměru na 240 tisíc měsíčně.
Koniec citácie z článku.
Len je potom divné, že za tie platy majú problém sa venovať pacientom vo vysokej kvalite. Vysoké platy áno, ale kvalitná starostlivosť o pacientov už nie?
Je mi smutno z toho, že lekárom každý ustupuje a oni si určujú, čo možu robiť a koľko budú mať platy, i keď zdravotníctvo na to nemá.
Ako vidno z kauzy Karlovarskej nemocnice, keď niekto nájde odvahu niečo s tým robiť, čo sa deje v nemocniciach, tak sa lekári v tej nemocnici proti tomu postavia a politici nemajú odvahu zastaviť ich vydieranie. Ako vidno lekárom nejde o pacientov, ale o ich vlastné výhody.
O hospodárení v nemocniciach, v zdravotníctve som predtým už písala v týchto článkoch:
https://popelka123.blogspot.com/2025/03/skorumpovana-medicina-kolaborujuce-urady.html
https://popelka.blog.pravda.sk/2025/03/12/rozne-druhy-korupcie-lekarov-mudr-ales-novotny/
https://popelka123.blogspot.com/2025/04/anicka-slovackova-rakovina-liecebne.html
Zaujímavé doplnenie k informácii o Nemocnici v Nymburku:
Je z tohto článku:
Citujem:
Svůj um se snaží každopádně posouvat ještě o něco dál. Týká se to jak samotné nemocnice, kde mají velké plány se sportovní medicínou, tak nemocniční kuchyně. Ideálním stavem by prý bylo, aby bylo na každém oddělení speciální menu. Na ortopedii je zbytečné, aby pacienti dostávali dietní nesolenou krůtu. V kuchyni sledují také dění v jiných špitálech. Zkušenosti si vyměnili s nemocnicí ve Slaném, čeká je Ústav pro péči o matku a dítě v pražském Podolí. Jednají s Havířovem, kde mají prý také skvělé nápady.
V čem ale Nymburk pravděpodobně kraluje, je částka, kterou na jídlo dává. Byť pojišťovna posílá s proplacením hospitalizace také peníze na jídlo, nemocnice se na stravování většinou snaží šetřit. V Nymburce ale jídlo považují za součást léčby, a tak tu na stravu dávají dvojnásobek původní částky, což znamená 107 korun za pacienta na celý den. Je to částka za snídani, dvě svačiny, oběd a večeři, která se v případě diabetiků podává dvakrát. „Třeba každé úterý nám vozí padesát kilo čerstvého lososa, kterého si tu sami rozbouráme. Náklad tím vyroste, ale pak máme třeba špagety se špenátovým pestem, které vyjdou na sedmnáct korun na porci. Vaříme je v zeleninovém vývaru, navrch přijde trocha parmazánu a je to moc dobré jídlo. Takže se to vyvažuje,“ říká Kratěna.
Koniec citácie.
Celá debata | RSS tejto debaty