K napísaniu tohto článku ma motivovali jednak skúsenosti s českým právnym systémom a jeden z posledných rozhovorov prezidentky Čaputovej, odkaz na ktorý tu prikladám.
Prezidentka Čaputová po stretnutí s ministrom spravodlivosti
25.10.2022
Prezidentka na stretnutí s ministrom spravodlivosti rozprávala aj o súdnej mapy a dôvodoch jej odloženia, o tom, ako pokračujú stretnutia v prípade úpravy práv pre LGBTI+ menšinu, ale aj o právnej úprave v prípade šírenia dezinformácií.
Vážne sa pýtam, kto v skutočnosti píše zákony na Slovensku? Pretože mám často pocit, že sú odtrhnuté od reality….a hlavne jeden zákon často odporuje druhému….
Musela som si v posledných rokoch študovať zákony ČR v praxi a toľko nezmyslov, čo je len v súdnictve….to sa nedá popísať krátko. Viete si predstaviť, že v ČR je platný zákon z roku 1963? Áno, je to pravda, sudkyňa mi tento konkrétny paragraf písala do Uznesenia.
Tieto nižšie pripojené rozhovory v češtine o práve a zákonoch ma zaujali….a pre tých, ktorí by si chceli rýpnuť odkazujem, že riešte, či tá pani má pravdu alebo pravdu nemá.
Martina Kociánová má väčšinu dobrých rozhovorov.
Inak, napríklad Jozefa Banáša „nemusím“, ale tiež uznávam, že jeho rozhovory sú kvalitné a vypočujem si ich pretože sa vždycky v nich niečo nové dozviem.
Irena Válová 1. díl: Výsledkem nepřetržitého řízení společnosti prostřednictvím práva je její naprostý rozklad
Nejvíce zákonů je vždy v tom nejzkaženějším státě. To jsou slova římského historika, právníka, senátora Publia Cornelia Tacita. Právě tato slova vystihují nejlépe dnešní téma, protože se budeme bavit o právu a spravedlnosti, o zákonech, zákonodárcích, soudech a ideologiích. Tyto debaty se vedou jen velmi zřídka, ačkoliv to, co se běžně nazývá právem, nebo dnes dokonce módně lidským právem, plodí stále častěji bezpráví, a to, co označujeme za platné zákony, mnohdy plodí nespravedlnost. Zákonů, kterými jsme povinni se řídit, je tolik, že už je nikdo nemůžeme nejen znát, ale ani je vyjmenovat. Dokonce ani netušíme, kolik jich vlastně máme, ovšem neznalost zákona prý stále neomlouvá.
Zákony jsou tak nesrozumitelně napsané, že se o jejich výklad hádají i nejerudovanější právníci, natož pak laici, kteří se mají jimi řídit, a přece stále platí, že neznalost neomlouvá. Pokud tedy má Tacitus pravdu, tak hlavní otázkou, na kterou musíme hledat odpověď, je: Co s tím udělat? A o tom všem budeme hovořit s novinářkou Irenou Válovou.
Irena Válová 2. díl: Myšlenkové trestné činy by v demokracii neměly existovat.
Omezují svobodu slova, a tím diskusi, bez které nemůže být K dálnici, kde je každých dvacet metrů nějaká příkazová značka, přirovnává současný stav překotného přijímání zákonů náš host, novinářka Irena Válová, která se oblasti práva a spravedlnosti dlouhodobě věnuje. Máme už na milion platných norem, další rychle přibývají, a stále platí pravidlo, že neznalost zákona neomlouvá, ačkoli při tomto množství neznají všechny normy ani sami soudci. Ve snaze svázat pravidly snad každý aspekt lidského života vzniká už takový chaos, že zákony nevědomě porušují dennodenně nejen běžní občané, ale dokonce vědomě i vláda. Jak jsme se do takového stavu dostali? „Jsem přesvědčená, že si velká skupina lidí myslí, že ovládáním života druhých, omezováním jejich svobodné vůle a jejich svobodného rozhodování, se zlepší poměry pro všechny. Ale my dobře víme, že tento způsob myšlení a jednání s lidmi vede jenom k diktatuře,“ říká Irena Válová, se kterou nyní budeme pokračovat v druhé části našeho rozhovoru.
Irena Válová 3. díl: Je skandální, že návrhy zákonů píší nevolené lobbistické skupiny a aktivisté
Absurdní – to je asi nejčastější přívlastek, který zněl při hodnocení současných trendů v oblasti práva a spravedlnosti, o kterých jsme si povídali v předchozím pokračování našeho rozhovoru s novinářkou Irenou Válovou. Právo, které si lidé vytvořili proto, aby upravovalo některé aspekty života, neustále expanduje a ukrajuje z prostoru svobody každého z nás. Do trestního práva se nově zavádějí verbální a myšlenkové trestné činy, a výrok pronesený horkou hlavou může být potrestán stejně, nebo přísněji, než znásilnění, nebo dokonce zabití. Vedle etnické příslušnosti se nově vytváří nedotknutelná instituce ze sexuální orientace. „Vzniklo to v zemích takzvaného Západu, konkrétně ve Velké Británii, kde už v roce 2003 vznikl zákon proti homofobii a transfobii. To je zákon, podle kterého nesmíte mít obavy, nebo vyjadřovat strach z homosexuálů. To jsou myšlenkové trestné činy. Něco takového by v demokracii vůbec existovat nemělo, protože je to hrubé a zásadní omezení svobody slova a projevu. Bez svobody slova a projevu – tedy bez diskuse – demokracie vůbec nemůže existovat, neboť o takovýchto návrzích nelze ani hlasovat, když o nich nelze ani mluvit,“ říká Irena Válová, se kterou si budeme povídat i nyní.
Irena Válová je novinářka, editorka, zástupkyně šéfredaktora i publicistka v tištěných médiích, ale i v rozhlasech a televizích. Mimo jiné referovala o politických událostech z krizových oblastí: přechod k demokracii v JAR, referendum o Saddámu Husajnovi v Iráku či rušení amerických základen na Filipínách. Šest let byla zpravodajkou ze Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Na základě publikovaných rozhovorů s americkými právníky o konfliktu zájmů v politice obdržela stipendium od velvyslanectví USA v Praze, v roce 1994 pak v Chicagu certifikát USIA tištěná žurnalistika v USA.
V 90. letech též absolvovala několik stáží na téma demokracie ve Švýcarsku. V roce 1998 byla zvolena předsedkyní Syndikátu novinářů ČR, o rok později se stala členkou Řídícího výboru Evropské federace novinářů se sídlem v Bruselu. Tři roky vedla sdružení pro svobodný tisk Media Observatory ČR. Od roku 2001 je na volné noze jako autorka, editorka i mluvčí. Spolu s advokátem a nyní zvoleným soudcem Evropského soudu pro lidská práva za ČR ve Štrasburku JUDr. Alešem Pejchalem je autorkou knihy Základní slova: rozpravy o svobodě, společnosti, procesu, politice a právu.
Informácie o autorke sú z tohto zdroja:
https://www.ceska-justice.cz/author/valova/
Tu je textový prepis rozhovorov, keby sa niekomu zdalo rýchlejšie si rozhovor prečítať.
Celá debata | RSS tejto debaty