Tento prípad sa týka ČR, ale keďže Zuzana Čaputová rada spolupracuje s predsedom Ústavního soudu ČR Pavlem Rychetským, veď mu dala aj vyznamenie, tak to možno bude zaujímať aj Slovákov. Predpokladám, že Zuzana Čaputová s novým predsedom Ústavného soudu ČR tiež bude rada spolupracovať a možno mu pojde hneď vymenovaní pogratulovať osobne, tak ako českému prezidentovi.
Zajtra bude český senát schvaľovat trojicu kandidátov na ústavných sudcov. Najznámejší z nich je Josef Baxa, ktorý bol predtým predsedom Nejvyššího správního soudu ČR. Už predtým v médiach zaznelo, že by mohol byť aj budúcim predsedom Ústavního soudu ČR. Jeden výbor senátu minulý týždeň mal voči nemu výhrady, ale určujúce je hlasovanie v senáte, či bude ústavným sudcom alebo nie.
Zaujali ma v médiach výhody a zodpovednosť ústavných sudcov v ČR, preto som tu pripojila odkazy na články z českých médií….keďže mám osobnú skúsenosť s českým ústavným súdom. Zaráža ma hlavne pracovná morálka, z mojej skúsenosti: nečítajú spisy, všetko im musí napísať advokát a nemajú žiadnu zodpovednosť….
Neviem presne, ako to teraz funguje na Slovensku na Ústavom súde, ale može to byť podobné, čo sa týka kompetencií, vymožeností…..
Českí ústavní sudcovia majú volebné obdobie 10 rokov, nikto ich nekontroluje, majú plat minimálne 270 000 Kč, k tomu byt a auto (dokazy mám z článkov a videa, kde to tvrdí Jana Bobošíková, ktoré pripájam nižšie).
A nečítajú spisy (to hovorím z mojej skúsenosti, pretože moj spis bol v tom čase na inom súde), všetko im musí napísať advokát do ústavnej sťažnosti. Ale tie spisy nečítal ani ústavný sudca Pavel Šámal, ktorý bol predtým predsedom Nejvyššího soudu ČR. Toto je pracovná morálka?
Cituji z článku:
Stížnosti odmítá. Bez spisů
Šámal dosud odmítl všechny obdržené stížnosti. Koncepty odmítavých usnesení předává do senátu v rekordně krátkém čase. Přes polovinu jeho případů senát rozhodnul v témž měsíci, v němž stížnosti přišly na Šámalův stůl. Ve dvou opatrovnických případech dokonce už dva týdny poté.
V tak krátkém čase si od soudů nemůže stačit vyžádat spisy se všemi protokoly a klíčovými důkazy. „To je ale obvyklý postup, pokud se stížnost odmítá. Zkušenému právníkovi k posouzení ústavnosti stačí rozsudky a stížnost,“ říká na to Kovářová.
Konec citace.
Nižšie prikladám aj odkaz na článok advokáta Zdenka Koudelku, kde hovorí o platoch ústavných sudcov, o ich kárnej zodpovednosti: nikomu sa nezodpovedajú, nemože ich stíhať Nejvyšší správní soud ČR, súdia samy seba neverejne.
V tom článku popisuje Zdeněk Koudelka i kolegialitu ústavných sudcov….
https://www.ceska-justice.cz/blog/liny-ci-zbabely-ustavni-soud/
Cituji z článku:
Jestliže ústavní soudci mají plat přes 200 000 Kč měsíčně a předseda Ústavního soudu téměř 300 000 měsíčně (víc než premiér), je spravedlivé od nich žádat vyřizování věci v přiměřeném čase. Rozhodování bez zbytečných průtahů musí zajišťovat předseda soudu. Neřeší-li průtahy, páchá kárný delikt.
U Ústavního soudu je princip kolektivní neodpovědnosti, kdy ruka ruku myje. Ústavní soudci nepodléhají kárnému řízení jako ostatní soudci před Nejvyšším správním soudem, ale soudí sami sebe neveřejně a kárným žalobcem je předseda Ústavního soudu. Ve skupince 15 soudců se vytváří lidské vztahy, které brání ukládání přísných trestů.
Nechceme-li trpět porušování práv lidí Ústavním soudem, který některou věc vyřeší podezřele rychle a jinou nechá válet, je nutné změnit jeho kárné řízení. Pro předsedu soudu je již doba jednoho roku neřešení věci signál, že vznikají průtahy. Měl by na soudce působit, aby konečně připravil rozhodnutí. Pokud cesta domluv nevede k cíli ani po dalším půlroce, je legitimní, aby na soudce předseda podal kárnou žalobu. Jinak musí nést odpovědnost předseda soudu, že nezajišťuje právo na rozhodnutí bez zbytečných průtahů v přiměřeném čase pro všechny navrhovatele bez rozdílu.
Ústavní soudci by měli být podrobeni kárné odpovědnosti stejně jako ostatní soudci veřejně před kárným senátem Nejvyššího správního soudu, čímž odpadne kamarádičkovství. Nejde o zásah do nezávislosti moci soudní, protože i Nejvyšší správní soud je soud a podléhají mu v kárném řízení ostatní soudci. Právo podat kárnou žalobu z důvodů průtahů by měl mít každý navrhovatel, o jehož návrhu Ústavní soud nerozhodne do dvou let. Jen strach z postihu a zveřejnění, kteří soudci činí průtahy, může vést k nápravě porušování práva Ústavním soudem.
Zdeněk Koudelka (je to advokát a vysokoškolský pedagog)
Konec citace.
Čo sa týka kolegiality sudcov na inom českom súde, tak v nižšie pripojenom článku o nej hovorí i sudca Robert Fremr, ktorý bol sudcom medzinárodného tribunálu v Haagu…
citujem z článku:
Potvrzujete tedy v úvodu své předchozí odpovědi, že se po vypršení svého mandátu v Haagu chystáte vrátit na svůj „domovský“ Nejvyšší soud v Brně?
Na svůj návrat se těším už teď. Působení u mezinárodních soudů je unikátní odborná i lidská zkušenost. I tak mi však schází výjimečně kolegiální a přátelská atmosféra panující na Nejvyšším soudu, jakož i možnost podílet se na tvorbě judikatury spolu s kolegy, kteří jsou skutečnými veličinami ve svém oboru. Do Brna jsem v roce 2004 přicházel jako „zatvrzelý Pražák“, ale Brno s jeho poklidnější atmosférou a pohodovými obyvateli jsem si zamiloval. Na další zahraniční misi se nechystám, největší poučení z mé poněkud dobrodružné pětileté africké mise a pobytu v Nizozemí je, že si stále víc a víc cením toho,jak krásná je naše země. Jediné, co mě poněkud brzdí v mém těšení se na návrat, jsou některé aféry na naší politické scéně, které, jak se bohužel sám každodenně přesvědčují, výrazně poškozují obraz naší země v zahraničí.
Cituji z článku:
Vy jste mi to ale teď řekl, že jste pana Baxu odmítli, protože se vám nelíbí způsob nominace pana prezidenta.
Dobře, dobře. Ústavně právní výbor stejně jako Senát má úplně obrovské pravomoci, a to je volba ústavních soudců. Jsou to soudci, kteří jsou voleni na 10 let, kteří jsou neodvolatelní, kteří se nikomu nezodpovídají. A to je jedna z věcí, kdy máte takovou moc, že musíte mít obrovskou odpovědnost. Já jsem tu odpovědnost chápal a celou tu situaci jsem si dlouho dopředu monitoroval. Cítím tu odpovědnost, a pokud já sám nejsem vnitřně přesvědčen, že to takto má být, tak mám právo se proti tomu ohradit.
Takže pan Baxa by byl podle vás špatným ústavním soudcem?
Pan Baxa by byl dobrým ústavním soudcem. Obávám se, že by nebyl dobrým předsedou.
Pak ale nechápu, proč jste jako výbor odmítli tu jeho nominaci.
Třeba se výbor mohl obávat toho, že by byl v budoucnu předsedou a že by si ten Ústavní soud postavil podle sebe. To může být jedna z výtek. Nikdo neví, jak kdo hlasoval. Já jsem byl v dobrém překvapený, kolik dostal pan Baxa hlasů, že dostal čtyři. Očekával jsem méně. Nevíte, jak jsem hlasoval ve věci pana Baxy, ale ve věci paní Zemanové můžu říct, že jsem hlasoval proti ní.
Nemáte pocit, že výběr soudců příliš ovlivňuje politika? Místo aby šlo o odbornost, transparentnost, bezúhonnost soudců.
Kdo tam včera seděl, tak žádná politika v tom není, protože jsme se bavili velmi odborně. A znovu říkám, že tam přišla nominace paní Zemanové, která včera předvedla mnohem horší výkon než v minulosti Aleš Gerloch nebo Petr Poledník, které jsme odmítli, tak mi ukazuje, že něco není v pořádku na tom celkovém výběru.
Konec citace z článku.
Tento níže připojený článek jsem dávam proto, že právnici tvrdí, že jedině oni mohou podávat podání na Nejvyšší soud ČR, Ústavní soud ČR. Ale jak je níže uvedeno, na právnické fakultě se títo soudci učili mnoho věcí, které nepoužijí v praxi. Tak jak mohou být na soudech soudci z této doby? To kdy se doučili, jak správně posudzovat spravedlnost podle platných zákonů? A proč se neozývají, když jsou v zákonech nesmysly?
Z vlastní zkušeností vím, že právní formalizmus českých soudců je neskutečný.
Cituji z článku:
O deset let později v roce 1978 nastoupil na pražskou právnickou fakultu pozdější předseda Nejvyššího správního soudu ČR Josef Baxa. Atmosféra i obsah výuky byly už úplně jiné: „Trvale přítomný marxismus, dějiny mezinárodního dělnického hnutí, vědecký komunismus, marxistická filozofie, politická ekonomie… Dnes už z tehdejšího učiva nepoužiju nic.“
„Vzít vážně všechno, co jsme se tehdy učili, by znamenalo z toho zblbnout.“
Když ale roku 1984 nastoupil jako mladý trestní soudce u Okresního soudu v Plzni, brzy se dostavilo rozčarování: „Celkově jsem měl v té době pocit, že ne snad, že by se soudili nevinní, ale že před soudem nestojí ti nejtěžší viníci. Konal se například monstrproces s kuchařkami z jídelny, které si nosily domů kastrůlky s jídlem. Ale skutečná ekonomická kriminalita s mnohem větším dopadem jako by neexistovala.“
Konec citace z článku.
Citujem z článku:
V tomto týdnu bude ústavně-právní výbor Senátu projednávat žádost prezidenta Petra Pavla o vyslovení souhlasu Senátu s jmenováním soudce Ústavního soudu Josefa Baxy. Předseda tohoto výboru, senátor Goláň, se v této souvislosti proti prezidentu tvrdě vymezil. Vadí mu, že prezident své návrhy se Senátem předem nekonzultoval, uvádí moderátorka Bobošíková.
„Pokud senátoři soudce Baxu zvolí, upevní se dlouholetý mocenský pakt a vyplní se plán Pavla Rychetského na obsazení klíčových míst v ústavní justici,“ upozorňuje následně Bobošíková.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který odejde z čela instituce v srpnu, si jako svého nástupce dlouhodobě přeje právě Josefa Baxu. „Od roku 2015 o tom veřejně hovoří v médiích, dokonce plánoval, že kvůli tomu odstoupí v půlce svého druhého mandátu v roce 2018,“ pokračuje Bobošíková s tím, že nakonec své rozhodnutí přehodnotil a rozhodl se svou funkci vykonávat i nadále. „Nakolik k jeho rozhodnutí přispěl fakt, že Baxa neměl naději, aby ho prezident Zeman skutečně jmenoval soudcem Ústavního soudu, se můžeme jen dohadovat,“ dodává moderátorka pořadu Aby bylo jasno.
Spolu s tím nezapomíná připomenout, že to byl právě Pavel Rychetský, kdo zásadně přispěl ke změně volebního systému před minulými sněmovními volbami a v prezidentské volbě neváhal „nezávisle“ podporovat Petra Pavla.
Období ústavního soudce je desetileté, jeho měsíční příjem včetně náhrad je minimálně 270 tisíc korun a od státu má k dispozici auto a byt, připomíná mimo jiné Bobošíková.
Rovnováhu Josef Baxa hledal v členství KSČ a kariéře: „Jako soudce čekatel na soudu v Plzni se v 80. letech dostal k četbě rehabilitačních spisů z roku 1968 a ke spisům státního soudu z konce 40. a 50. let. Tam byly popsané stalinistické sabotáže, velezrady a tresty smrti,“ popisuje Bobošíková.
Baxa v této souvislosti ve své knize doslova píše: „Šílené zjištění, protože garnitura soudců a prokurátorů z dob stalinismu byla tehdy stále aktivní. A nikdo je nebral jako krvavé psy, naopak měli pověst zkušených autorit.“
Baxovi však nevadilo s těmito „krvavými psy“ kvůli své kariéře spolupracovat. „Když měl možnost se jako nováček rok před sametovou revolucí na krajském soudu jednoho z těchto krvavých psů zeptat, proč odsoudil v 50. letech skupinu židů za to, že dostávali dárky od svých příbuzných z Izraele, nezeptal se. Nebyla to prý vhodná situace, protože tento krvavý pes jej přijímal jako nováčka, který právě povýšil z okresního na krajského soudce,“ sděluje Bobošíková.
„Na krajském soudu se Josefu Baxovi líbilo, jak píše: bylo tam méně práce, jeho kolegové ráno četli Rudé právo, v Sovětském svazu probíhala perestrojka a světová politika vypadala nadějněji. Přesto rok před revolucí přijal nabídku stát se kandidátem KSČ, protože si neuměl představit, že by změna jednou mohla přijít jinak než zeshora. Ovšem jak přišla revoluce 17. listopadu 1989, hned 20. listopadu Josef Baxa průkazku KSČ vrátil,“ líčí Bobošíková.
Varovné podle Bobošíkové rovněž je, že soudce Baxa hledal rovnováhu i mezi mocí výkonnou a soudní, když se dostal do situace, která by se mohla nazvat jako střet zájmů. „Aby k tomu formálně nedošlo, ale fakticky se mohlo propojení konat, udělal v roce 1998 spolu s tehdejším ministrem spravedlnosti, jak sám říká ‚právní čáry máry‘. Vypadalo to tak, že zůstal soudcem krajského soudu, čímž byl součástí moci soudní, ale zároveň vystupoval jako náměstek ministra spravedlnosti, čímž se stal součástí moci výkonné,“ vysvětluje publicistka.
Baxa své „právní čáry máry“ vysvětluje v knize těmito slovy: „Protože jsem chtěl zůstat soudcem a mít možnost se kdykoliv vrátit, tak jsem formálně byl soudce přidělený na stáž k Ministerstvu spravedlnosti, náměstkem jsem nebyl jmenován, pouze pověřen náměstkovskou činností.“
„Tak co myslíte? Jaké ‚právní čáry máry‘ nám přichystá na Ústavním soudu kandidát Josef Baxa, pokud ho tam senátoři vyšlou?“ táže se Bobošíková.
Poukazuje i na to, že Josef Baxa je jedním se zakladatelů nechvalně proslulé plzeňské právnické fakulty. Věděl, co se děje na plzeňských právech, ale nezasáhl. „Věděl jsem, že se na fakultě děje něco divného.“ Jako nejvyšší soudce správního soudu si ale říkal „hochu, trap se tím, co můžeme ovlivnit“. Nic tedy neřešil a dál na fakultě přednášel. „Soudce Baxa o všem, co se děje na fakultě, věděl, ale jak ve své knize alibisticky píše, ‚osobně jsem se na tom nepodílel‘.
Prostě takové hledání rovnováhy mezi slibem soudce, že se bude řídit zákony, a mezi hladkou kariérou a penězi. K tomu zavřené oči patří, bez nich by se totiž rovnováha mohla citelně vychýlit,“ glosuje Bobošíková, která se pozastavuje i na podivném průběhu studia Baxovy dcery na plzeňských právech.
„Tyto informace jsou veřejně dostupné a senátoři se nemohou vymlouvat, že je nevěděli. Splní přání Pavla Rychetského a prezidenta Petra Pavla a pošlou Josefa Baxu na Ústavní soud? Nebo se začnou ptát na jeho ‚čáry máry‘, na plzeňská práva a na jeho spolupráci s krvavými soudními psy z dob stalinistických čistek?“ uzavírá Jana Bobošíková.
Konec citace.
https://popelka.blog.pravda.sk/2023/05/19/ako-by-justicia-fungovat-nemala/
https://popelka.blog.pravda.sk/2023/03/28/absolutna-plna-moc-advokatov-bez-akychkolvek-prav-klienta/
A ospravedlňujem sa, že v článku používam aj slovenčinu, aj češtinu. Komu to vadí, tak ho poprosím, nech sa postará o spravodlivosť na Slovensku, tak sa rada vrátim na Slovensko, pokiaľ mi vrátia byt a budem tam mať prácu, ktorá ma uživí.
Nikto z vás mi „na chleba nedal“, od roku 2000 sa nemožem dovolať spravodlivosti….
https://popelka.blog.pravda.sk/2012/01/21/prokuratura-policia-politici-palko-fico-poslanci/
https://popelka.blog.pravda.sk/2012/07/30/rezesovci-tunelovat-se-vyplaci/
Celá debata | RSS tejto debaty